Vlajka našeho spolku. Bílý klín symbolizuje horské údolí, které dalo název i lokalitě kde působíme (Nové Údolí). Okolní modrá barva je barvou železnice. V klínu je umístěn znak spolku, který symbolizuje naše sepětí se Šumavou a jejími tradicemi - nejen železničními. Čert je převzat z Vachalova dřevorytu z knihy o bájných šumavských strašidlech. Půlené rudé slunce připomíná naší polohu na jihu Čech a zlom dějin, který nám umožnil projektem se vůbec zabývat. Rozetnuté slunce také připomíná, že působíme na hranici zemí, národů a na horském předělu. To vše lidi nejen rozděluje, ale i spojuje		Každý rok na podzim se členové a příznivci spolku scházejí v Novém Údolí na víkendovém matiné. To je zejména pracovní, ale i často nevázané a veselé (jak uvidíte dále). Předseda spolku zdobí při podzimním setkání jeden zašich vagonů vlajkou spolku...
	28. října je vždy symbolicky uzavřena sezóna v našem miniskanzenu a při té příležitosti je do jara sejmuta a uložena státní vlajka z hraničního můstku.		Hraniční most v Novém Údolí. Pokud se nám podaří prodloužit naší železnici o alespoň o 20 plánovaných metrů dále do Bavor (viz popis našeho projektu), pak za můstkem zavlaje i vlajka německá.
	Šumavské lokálky jsou pak slavnostně "uzamčeny" a uloženy k zimnímu spánku přestavením semaforu u hranice do polohy "Stůj"		Při akcích spolku se i dobře bavíme. Například, část tratě, chybějící mezi naší železnicí a ostatními kolejemi jsme prostě domalovali.
	V Novém Údolí tak opět vznikl svérázný železniční přejezd.		Zachránili jsme a znovuosadili i původní kilometrovník 70 (70 km ze stanice Číčenice). Při této příležitosti jsme za značné pozornosti turistů připoměli i dávnou tradici tzv. živého svědka, kdy ve středověku byl svědek asistující při istalaci mezních kamenu obdařen výpraskem na příslušném mezníku. Tak nikdy nezapoměl na jeho polohu a při majetkových sporech mohl být platným svědkem.
	Často nás navštěvují i bývalí obyvatelé české strany Šumavy, odsunutí po válce. Jsou pro nás zdrojem cenných historických informací. Naopak i my pomáháme při pátraní po jejich kořenech. Staré záště nepěstujeme - naopak, věříme na přátelskou budoucnost sousedkých vztahů. Ostatně, při dobrém českém pivu se národnostní problémy prostě nemohou vyskytnout.		Naši členové jsou vesměs mladí lidé a proto se rádi bavíme i různými recesistickými akcemi. Jednou z nich bylo i otevření prvního "Open Air" kina v histori Nového Údolí. Na programu byly pohádky promítané na muzejní vagón. A co víc, byly simultnánně dabovány do ruštiny a němčiny - co kdyby se díval i někdo za hranicí... :-)
	Po brigádách je čas se bavit. Častona místě vznikne improvizovaná hudební skupina a pak již tanci nic nebrání.		Areál spolku nepřestáváme vylepšovat. Připraveny máme i stylové staniční nápisy, které dokreslí kolorit naší železnice.
	Ano, takto bude vypadat drezína, kterou právě vyrábíme - už se tešíme až její kola zazní na hraničním česko-bavorském mostě.		Když stylově, tak stylově. R.Kozák se i při cestách na brigády Pošumavské jižní dráhy vrací do let třicátých.
	Pomník Šumavě - evropské krajině roku 2000-2001 instalovaný na našem pozemku. Skupinka členů a příznivců spolku. Takovéto foto je vesměs jedinou hmotnou odměnou za jejich dobrovolnou práci.		A podzimní idylka na hraničním mostě. Někdy nashledanou!